Potřebujete natočit video? Zajímá vás, co všechno to obnáší a co vás nejspíš čeká? Pojďte se s námi podívat, jak tvoříme videa v Uniferu. Postupně vám představíme celý proces a jeho nuance. Náš popis se týká především natáčených videí, ale částečně se překrývá i s postupem tvorby animací. Průběh výroby videa dělíme na 5 fází: úvodní schůzku, preprodukci, produkci, postprodukci a export výsledného videa. Pojďme na to!
Obsah
Úvodní schůzka
Na úvodní schůzce společně probereme vaše představy, potřeby a ujasníme si, za jakým účelem má video vzniknout. Na základě těchto informací si vytvoříme souhrnný brief, kterého se při tvorbě videa budeme držet.
Obsahem briefu je například kde a jak budete s videem pracovat, jaké má být jeho sdělení, cíl, jakou formou by mělo být vytvořené, jaký na něj máte rozpočet nebo kdy a kde by se mělo natáčet. Z briefu budeme vycházet v preprodukční fázi.
Preprodukce
V preprodukční fázi vytváříme video „na papíře“ a než se pustíme do další práce, každý dílčí výstup si společně schvalujeme. Dáme dohromady informace shrnuté v briefu a začneme přípravou námětu. Námět obsahuje obecnou myšlenku videa, zamýšlené sdělení a emoci, kterou chceme vyvolat.
Na základě námětu následně připravujeme scénář. Může jich být i více – ať už proto, že jsme domluvení na přípravě více variant, nebo budeme vytvářet více videí. V našem technickém scénáři najdete rozdělení obsahu na obrazovou a zvukovou část ve dvou sloupcích.
V jednom sloupci popisujeme, co bude vidět na obrazovce, a ve druhém to, co přitom uslyšíte. Do třetího sloupce pak zapisujeme předpokládanou stopáž (délku v sekundách) dílčích částí videa. Díky tomu máme představu, jak dlouhé asi video bude, a můžeme podle toho přidávat nebo odebírat obsah.
Příběhy v psané formě si každý vizualizuje trochu jinak. A protože se na tvorbě videa vždy podílí více specialistů, a také klienti mají vlastní představy, je dobré si stěžejní části videa také nakreslit. Vizualizaci budoucího videa seřazeného scéna po scéně se říká storyboard. Autor storyboardu, tedy storyboardista, v něm přiblíží představu, jakou část scény uvidíme, jak bude nasvícená a jak se při ní bude pohybovat kamera nebo protagonisté. Slouží také pro návrh kostýmů, rekvizit nebo kulis. Každé okénko storybordu bývá obvykle doplněné poznámkami a vysvětlivkami.
Příběh a vizualizaci máme hotovou, ale ještě jsme si neřekli, kdy, kde nebo s kým budeme video natáčet. V průběhu celé „papírové“ přípravy jsme pracovali na vytvoření natáčecího plánu, což je další důležitá část preprodukce.
Natáčecí plán představuje harmonogram, podle kterého se odehrává natáčecí den (nebo dny). Jeho komplexnost se odvíjí od rozsahu projektu. Čím větší video projekt, tím více detailů se v plánu může objevit. Základem je určit, v jakých časových oknech se bude natáčet která scéna. Pokud se natáčí na více místech, počítáme také s časem na přejezdy. A jestli natáčení trvá třeba celý den, plánujeme i časové okno pro oběd a přestávky.
Před natáčením potřebujeme:
- vybrat a připravit techniku: kamerovou, zvukovou, osvětlovací, atd.
- udělat obhlídky lokací, na kterých se bude natáčet
- vybrat protagonisty videa, tedy provést casting
- zařídit přístup na vybrané lokace
- zkoordinovat všechny zapojené účastníky
- pořídit nebo vyrobit rekvizity a kulisy
- zařídit občerstvení pro štáb a účinkující
- hlídat předpověď počasí, pokud se počítá s natáčením v exteriérech
Produkce
A jdeme točit! Jedeme podle natáčecího plánu a staráme se o to, aby všechno klapalo. Na místě jsme s předstihem tak, abychom už v plánovaný čas natáčení měli připravenou techniku, aktéry a scénu na první klapku. Náš tým tvoří tolik specialistů, kolik je pro daný typ natáčení potřeba. Natáčení můžete samozřejmě sledovat a konzultovat s námi vaše nápady.
Filmařina často vyžaduje umění improvizovat. Může se stát, že počasí nebo technika nepracují podle očekávání. Herci (nebo neherečtí aktéři) nemusí mít zrovna svůj den a scény se někdy mnohokrát opakují, než se podaří je zachytit podle představ. V takových případech zapojujeme všechny prostředky, aby se natáčení příliš nenatahovalo a nemuselo se například kvůli dennímu světlu neplánovaně odkládat. A když je odklad přece jen nutný, řešení se vždycky najde.
Sami jsme si prošli chybami z nezkušenosti. Dnes díky tomu víme, že je potřeba se pojišťovat pro případy, kdy nás zradí technika: náhradní kamera, dostatek náhradní paměťových karet a externích disků nebo zásoba nabitých baterií a nabíječek proto nechybí v naší výbavě. V průběhu natáčení, a hned po něm, všechen natočený materiál zálohujeme.
TIP na čtení: 7 důvodů, proč zahrnout do firemní strategie video
Postprodukce
První střih
Ve střižně jdeme hezky od základu. Všechen materiál si nejprve roztřídíme a zbavíme se nepotřebných nepovedených záběrů. Z těch povedených pak nejprve tvoříme hrubý střih – skládáme záběr za záběrem podle scénáře (nebo chronologicky – typicky u sestřihů z událostí). Nahrubo sestříhané video postupně zastřihujeme a brousíme, až nám vznikne první čistý střih, který posíláme klientovi ke zhlédnutí a připomínkování.
Výsledek prvního střihu sice bude vypadat dobře, ale veřejně byste ho prezentovat nejspíš ještě nechtěli. Obvykle totiž bude mít vybledlé barvy a kontrast, hudbě a mluvenému slovu může občas chybět správný důraz a titulky budou mít jen provizorní grafickou úpravu. Tady jde zkrátka o to, aby klient mohl posoudit střih (tempo, chronologii a diváckou orientaci v obsahu), zvolený hudební podkres nebo tempo mluveného slova. Všemu ostatnímu se budeme věnovat při druhém střihu.
Druhý střih a finalizace
Pokračujeme druhým střihem: zapracujeme případné připomínky klienta k první verzi videa a jdeme ladit detaily.
Pokud jsou některé záběry příliš nestabilní nebo v nich je vidět něco, co nechceme, či není dokonale zaostřený hlavní objekt, dovedeme to dnes díky současnému postprodukčnímu softwaru opravit.
Při colorgradingu dáváme barevnému podání videa požadovanou saturaci, kontrast a nádech. Zvolená barevná paleta dovede podpořit zamýšlenou náladu videa. Pro televizní komerční produkci se hodí sytější barvy, pro online verze mohou být barvy tlumenější.
Video je audiovizuální dílo, a tak je v něm kromě obrazu důležitý i zvukový mix. Chceme, aby mluvenému komentáři (voiceoveru) a hercům bylo dobře rozumět a aby hudební doprovod videa měl ve správný okamžik správnou hlasitost. Rádi si hrajeme s atmosférami a zvukovými efekty, které videu vždy dodají něco navíc.
Na podporu sdělení videa používáme titulky, kterými například zdůrazňujeme významná fakta. Snažíme se je dělat atraktivní, animované a myslíme při tom na dodržení pravidel vizuální identity značky. Pro použití na sociálních sítích nebo pro obrazovky na úřadech, v čekárnách apod. se hodí mít ve videu také titulky ve smyslu přepisu mluveného slova. Diváci tak videu budou rozumět, i když ho uvidí bez zvuku.
Pro různé prezentační platformy je vhodné mít speciálně přizpůsobená videa. Ať už se jedná o formát (poměr stran), o stopáž nebo třeba o formu sdělení, teď je ten okamžik, kdy z hlavního videa vytváříme kopie a upravujeme je pro jednotlivé požadované výstupy.
Export
Export je poslední fází tvorby videa před tím, než je odevzdáno klientovi a nasazeno do kampaně, webové prezentace nebo do obsahu sociálních profilů. Zatímco v průběžných fázích exportujeme videa v nižší kvalitě, což umožňuje rychlejší předávání, po finalizaci už nastavujeme exportu plnou dohodnutou kvalitu.
Přizpůsobení videa požadovaným formátům
Už jsme zmínili, že každá platforma si žádá různé ideální parametry. Nejběžněji exportovaným formátem je 16:9 v rozlišení fullHD (1 920×1 080 px) nebo 4k (3 840×2 160 px). Jsou vhodné, pokud si chcete video nahrát na YouTube, Vimeo nebo ho třeba pouštět návštěvníkům na obrazovkách ve vaší firmě či u stánku na konferenci.
Pro nahrání přímo na webové stránky je vhodné snížit kvalitu videa, aby příliš nezpomalovalo načítání webu. V závislosti na délce videa se nabízí například rozlišení HD (960×720 px) nebo nižší tak, abyste na výstupu dosáhli dobrého poměru kvality videa a velikosti souboru.
Pro sociální sítě se pak používají nejčastěji tyto 3 formáty:
1) 1:1 – vhodný pro feed nebo kampaně na Instagramu, Facebooku nebo LinkedInu. Pokryje totiž lépe prostor na mobilní obrazovce než formát 16:9, a je tak pro uživatele viditelnější.
2) 5:4 – formát na výšku, který můžete použít jako alternativu formátu 1:1. Výhodou je ještě lepší pokrytí mobilní obrazovky, nevýhodou naopak složitější uzpůsobení kompozice videa, pokud vycházíte z formátu orientovaného na šířku.
3) 9:16 – formát používaný zejména ve stories a reels nebo na TikToku. Pokrývá celou plochu mobilní obrazovky. Pro tento poměr stran je nejlepší natáčet videa rovnou na výšku, nebo si při natáčení na šířku nechat po stranách dostatek místa na ořez.
