Peter Solnička patří k hrdým UNIFER alumni, který na stáž v naší agentuře rád vzpomíná. Rád potkává nové lidi a udržuje s nimi kontakt, proto ho vídáme i na unifeřích srazech. Dnešní Customer Success Manager ve firmě Exponea se v rozhovoru vrací k tomu, jak dosud sbíral pracovní zkušenosti.
Začínal jsi na Masarykově univerzitě jako kariérní ambasador a postupně ses dopracoval až k pozici Customer Success Managera. Pomohla ti k tomu stáž v UNIFERu?
Jednoznačně. UNIFER byla zkušenost, která mě zásadně formovala. Byl to první prostor, kde jsem se střetl s lidmi, kteří smýšleli stejně jako já, jelikož chtěli být aktivní, chtěli se vzdělávat a pracovat na sobě. Byli mi hodně blízcí svým hodnotovým založením, ale také jsme se shodovali komunikačně a navzájem se podporovali. Dodnes mám z UNIFERu spoustu přátel a s některými z nich se setkávám. Zároveň toto prostředí bylo skvělé v tom, že jsme tam měli příležitosti realizovat projekty z různých oborů. Také byly výborné různé simulace assessment center či výběrových procesů. UNIFER pro mě byl naprosto zásadní a nabité zkušenosti mi pomohly dostat se na zajímavé pracovní pozice.
Co tě donutilo nebo přimělo se o tuto stáž ucházet?
Hledal jsem nějaké praktické zkušenosti a tehdy UNIFER zrovna nabízel stáž pro studenty, kteří chtěli získat praxi v marketingu. A to bylo přesně to, co jsem chtěl. Marketing a obchod mě vždy zajímaly. Tomu ale předcházela ještě účast na projektu MUNISS, kde jsem se také setkal s několika lidmi, kteří už v UNIFERu pracovali, a získal jsem od nich kladné reference na tuto firmu.
Po této stáži jsi ve firmě zůstal a vyzkoušel sis více pozic. Co tě nejvíce bavilo?
Já jsem se po stáži přihlásil do interních výběrových řízení, která v UNIFERU právě běžela. Prošel jsem si celým výběrovým procesem, a jelikož se mnou byli ve firmě spokojeni, přešel jsem z neplacené stáže na placenou pozici, což byla příjemná změna v mém studentském životě. Samozřejmě to bylo skvělé. Především z toho důvodu, že jsem mohl pracovat s velmi šikovnými lidmi, od kterých jsem se mohl učit novým věcem a zlepšovat se. Mohl jsem znovu pracovat na reálných projektech reálných firem a měl jsem k dispozici mentory, kteří odpovídali za kvalitu odvedené práce. Takže jsem se mohl učit praxí, a to bylo pro mě to nejcennější.
Po necelých třech letech jsi z UNIFERu odešel a stal ses Marketing Managerem ve společnosti Kiwi.com. Jak se lišila náplň práce v obou firmách?
Bylo to jiné. V UNIFERu jsme pracovali agenturním způsobem, kdy jsme dodávali výsledky jednotlivým klientům. Bylo to tedy různorodé a mohli jsme nahlédnout, jak funguje byznys v různých segmentech. Naopak, když jsem přešel do Kiwi.com, tak jsem si mohl vyzkoušet, jak se pracuje pouze v jedné firmě, a tím jsem se dostával víc do hloubky. V podstatě ale spousta věcí, které jsem se naučil v UNIFERu – komunikovat nebo vést projekty –, mi pak zásadně pomáhaly i na dalších pozicích.
V dnešní době působíš jako Customer Success Manager ve firmě Exponea. Co si má člověk pod touto pozicí představit?
Exponea má systém na automatizaci digitálního marketingu a personalizaci komunikace napříč všemi komunikačními kanály, který funguje jako SaaS (software jako služba). Tento systém implementujeme našim zákazníkům, kteří nám platí pravidelné poplatky za provoz. Mým úkolem je, aby naši zákazníci byli spokojeni a aby jim naše služba dodávala hodnotu, za kterou si platí. Mou prací je tak navrhovat řešení zákazníkovi přímo na míru, realizovat je a dohlížet na to, aby jednotlivé projekty byly úspěšné a aby zákazníkům pomohly naplňovat cíle, které jsme si společně určili.
Ve své práci hodně komunikuješ s lidmi, navazuješ kontakty a celkově musíš umět dobře na lidi působit. Je to něco, co je ti blízké i v soukromí, nebo ses musel naučit být více komunikativní a společenský?
Kdyby mi to nebylo přirozené, tak bych to asi nemohl dělat. Já aktuálně pracuji v oblasti consultingu, která je náročná na to, aby člověk dokázal vést smysluplné diskuse, byl schopný prezentovat řešení a výsledky. Potřebuješ vystoupit ze své komfortní zóny a snažit se zaručit pozitivní výsledek, jelikož na tom závisí, zda se nám podaří uzavřít určitý obchod. Takže v tomto směru musí být člověk osobnostně nastavený na to, aby mu nevadilo prezentovat před cizími lidmi, aby mu nedělalo problém bavit se s lidmi všech věkových kategorií a na různých pozicích v daných institucích. Je to dost náročné na to, aby si člověk uvědomil, jaké informace mají daní lidé právě k dispozici a aby jim to bych schopen podat „jejich řečí“ a způsobem, aby tomu porozuměli.
Takže nikdy jsem s tímto problém neměl a vyhovuje mi to. Baví mě řešit zajímavé problémy a pracovat s chytrými lidmi a v současné práci mám obojí. Většinou jsem také v kontaktu s lidmi na vyšších pracovních pozicích, kteří mají reálnou moc ovlivnit to, jakým způsobem bude jejich firma fungovat. A to mě baví sledovat.
Na univerzitě ses zúčastnil jednosemestrálního Erasmu a navštívil i dvě letní školy. V čem ti byly přínosné?
Erasmus byl naprosto skvělý, a to hned z několika důvodů. Především mi pomohl zlepšit mou konverzační angličtinu. Přesto, že Erasmus probíhal ve Varšavě, tak zde byli lidi z celého světa a jediným komunikačním jazykem byla angličtina. Tudíž jsem byl nucen komunikovat se všemi anglicky. Co se týkalo školy samotné, tak tam jsem si zase zlepšil především písemný projev v angličtině na základě prací, které jsme tam psali. Samozřejmě jsem díky tomu získal také spoustu kamarádů z celého světa a s některými z nich jsem v kontaktu dodnes. A díky tomu mám i trochu širší kulturní rozhled a věřím, že nějakým způsobem to také formovalo moje další kariérní rozhodování.
A co se týká těch letních škol?
V létě během studia jsem měl trochu volného času a chtěl jsem se dál vzdělávat i v jiných oblastech, než co jsem studoval na vysoké škole. Potkal jsem tady znovu spoustu skvělých lidí a získával informace a myšlenky, které jsem na vysoké škole nedostával. Všechny tyto aktivity byly skvělé a vůbec nelituji toho, že jsem se jich zúčastnil. Kdybych mohl, tak bych se minimálně na Erasmus snažil dostat víckrát než jen jednou.
Prošel jsi několika firmami i pozicemi. Za co jsi na sebe za tu dobu nejvíc pyšný?
Na to je docela těžké odpovědět. Nejvíc jsem rád asi za to, že ta přátelství, která vznikla v UNIFERu, jsem si dokázal udržet až dodnes. Toho si vážně moc cením. Co se ale týká kariéry, tak na to teď nejsem schopný odpovědět, jelikož celá moje kariéra je zatím stále přede mnou. Takže to je spíš otázka, na kterou budu schopen odpovědět nejdřív za pár let.
Co bys doporučil svému mladšímu já. Měl by jít ve tvých šlépějích, nebo bys mu některé kroky nedoporučoval?
Doporučil bych sám sobě asi trochu jiný výběr studijního oboru. Když jsem odcházel ze střední školy, špatně jsem si identifikoval to, čemu bych se chtěl v budoucnu věnovat. A svůj směr jsem našel až na vysoké škole. Takže to by byla první rada. A druhou by bylo, abych se ještě víc zaměřil na potkávání zajímavých lidí a na udržování těchto kontaktů. Ať už to bylo v UNIFERu nebo v Exponei, tak všude jsem potkával spoustu zajímavých a chytrých lidí. S některýma z nich jsem stále v kontaktu, ale některé jsem už hodně dlouho neviděl a rád bych se jim znovu připomenul.
