Nejspíš to znáte, s mírným nadšením si otvíráte Google Analytics, abyste se pokochali návštěvností vašeho webu. Jenže se nestačíte divit číslům, která vyjadřují míru okamžitého opuštění vašeho webu. Proč lidi odchází tak brzo? Hledali něco jiného? V čem vězí problém?
Pravděpodobně se jen setkali s tím, co dnes a denně zažívají všichni uživatelé a s čím má problém velké procento webů. Uživatelé jednoduše nepochopili zprávu, kterou se měli prostřednictvím vašeho webu dozvědět – co děláte a komu je váš produkt nebo služba určena. A tak šli „o dům dál“. Zjednodušeně řečeno jste během pár vteřin přišli o potenciálního zákazníka. Pokud si myslíte, máte web, na kterém je vše tak, jak by mělo být, ověřte svou domněnku jednoduchou metodou, které se říká pětivteřinový test. Ten vám pomůže poodhalit, jak na tom vaše stránky ve skutečnosti jsou z pohledu uživatelů.
Obsah
JAK TO FUNGUJE
Jak už název napovídá, pětivteřinový test (five second test) je metoda uživatelského testování, při které uživatelům ukážete jednu stránku svého webu, designu, aplikace, loga apod., a to pouze na dobu pěti sekund.
Proč právě pět vteřin? Všichni určitě znáte tvrzení, že na prvním dojmu záleží. No dobře, ale kolik času na vytvoření prvního dojmu vlastně máme? Na základě některých studií bylo zjištěno, že návštěvníkům webových stránek stačí jen pár sekund na to, aby se rozhodli, jestli na stránce zůstanou nebo odejdou. „Zjistili jsme, že když dáme uživatelům více než 5 vteřin na prostudování stránky, začnou se na ni dívat spíše jako designéři. Začnou si všímat detailů, které by jim normálně unikly,“ prozradila Webdesignová specialistka Christine Perfetti. Pokud máte v záhlaví webu slider, což vám rozmlouváme v jednom z minulých čánků, počítejte s tím, že návštěvník z něj pravděpodobně uvidí jen první snímek.
Studie Carletonské Univerzity v Ottavě dokonce zjistila, že na to, aby si mozek vytvořil na základě obrázku úsudek, mu stačí ještě daleko méně než zmíněných pět sekund. Konkrétně 50 milisekund, čili 0,05 sekundy! To už nám moc času na požadovaný první dojem nezbývá, že? Nebudeme se však vydávat cestou naprostých extrémů a spokojíme se s pětivteřinovým okénkem, kdy můžeme někoho zaujmout.
CO DÁL…
Víme, že na základě vizuálního sdělení je uživatel schopen vytvořit si určitý názor již během pár vteřin. My potřebujeme zjistit, jaký tento názor je. Toho docílíme za pomoci správně položených otázek.
Mezi nejčastěji používané otázky v pětisekundovém testu patří:
- Jaký produkt nebo službu stránky propagují?
- Pro koho je produkt či služba určena?
- V čem se produkt či služba na první pohled liší od konkurence?
- Jaký problém daný produkt či služba pomáhá řešit?
Na druhou stranu je dobré se vyhnout otázkám typu:
- Jací jsou zákazníci firmy?
- Co si o firmě myslíte?
- Myslíte si, že je firma úspěšná?
Dejte si však pozor na to, aby mezi respondenty nebyli lidé, kteří již vašimi zákazníky jsou. Ti už váš produkt nebo službu znají a vědí, čím se odlišujete od konkurence. Odpověděli by vám i na takové otázky, které z webu během pěti vteřin nelze vyčíst, čímž by zkreslili celkový výsledek testování.
Pojďme testovat
Vytvoření samotného testu je poměrně nenáročně, ale přesto si práci s jeho vytvořením můžeme ulehčit například aplikací UsabilityHub. Jedná se o webový nástroj, který je v omezené verzi zdarma a platíte pouze za rekrutování respondentů. Neplacená verze vám však pro uživatelské testování bude bohatě stačit.
Po bezplatné registraci, ve které je ovšem potřeba uvést název své firmy, máte možnost výběru z několika druhů testů, nás však zajímá Five Second Test. Následné vyplnění položek testu je velmi intuitivní. Za jedinou nevýhodu této aplikace považuji snad jen absenci políčka pro vložení přímého URL odkazu webové stránky. Je nutné stránku vložit pouze jako grafiku ve formátu JPEG, PNG nebo GIF.
Dalším a zároveň posledním krokem je vyplnění polí Questions námi nadefinovanými otázkami, tolik důležitým nástrojem umožňujícím porozumění vnímaní uživatelů cílového segmentu. Následně lze test sdílet pomocí odkazu konkrétnímu publiku, například e-mailem nebo prostřednictvím sociálních sítí. V prostředí aplikace si lze poté procházet odpovědi na naše otázky a zjistit, zda naše představa o vnímání produktu uživateli odpovídá realitě.
